Zelení mlži stále bez ztráty kytičky, na body opět dosáhli i Modří

Posíleni poznatky a zážitky ze skončeného MS, nastoupili mlži v sobotu 15. prosince na plochu hrdějovické haly, aby se ligovým turnajem rozloučili s rokem 2018. Oba naše týmy čekal dlouhý den, protože z důvodu dohrávky zápasů s Vimperkem, sehrály hned 3 soutěžní utkání.

Dopolední program začali Modří matchem proti krumlovským Rytířům, v kterém předvedli jedno ze svých nejpovedenějších vystoupení v dosavadním průběhu sezóny. Nic na tom nemění ani fakt, že nakonec se z výhry 3:2 radoval soupeř. Sledovali jsme naprosto vyrovnané klání, plné bojovnosti a pěkných florbalových momentů. Dvakrát jsme srovnali, soupeře patrně i přestříleli, ale díky nízké produktivitě jsme odpověď na poslední gól Krumlova již nenašli.
Modří hobbitci poté vyrazili do boje proti urostlým strakonickým dudákům a snad trochu i obavy z jejich výškové převahy způsobily, že brzy jsme prohrávali 0:4. Paradoxně nám ovšem největší nebezpečí hrozilo z hole nejmenšího chlapíka, jehož aktivní pohyb nedokázala naše obrana zachytávat. Působili jsme zakřiknutě a lépe pohybující se a na míčku lépe pracující strakoničtí měli celý zápas jasně navrch.

Zelené mezitím již netrpělivě vyhlížela squadra kaplických běžců, která nás v loňské sezóně několikrát potrápila. Nejinak tomu bylo i tentokrát a tradičně svižné tempo soupeře kluky na začátku zápasu lehce zaskočilo. V polovině druhé třetiny ale přiložil pod kotel skvěle hrající Adam Maštera, vyvěsil dva fíky a připomněl spoluhráčům, že oni vlastně tohle umí taky. Pak se konečně také projevilo úsilí, které věnujeme kondici. Spartak jsme začali přehrávat pohybem a bez dalších zaváhání dovedli utkání do vítězného konce.
Rychlost a pohyb byly hlavní devizou Zelených i proti Č. Krumlovu (… nic divného, protože v rytířském brnění, se fakt blbě běhá). Naše obranné linie pouštěly zámecké expediční vojsko do blízkosti budějických hradeb pouze sporadicky a klíčník Kuba Čermák držel bránu spolehlivě zavřenou. Na druhé straně bojiště probíhalo trvalé obléhání a malovaný džbánek se po zásazích z našich mušket otřásl celkem sedmkrát. Až v samotném závěru si jedna zbloudilá kulka ustupujících Rytířů našla svůj cíl a trochu pokazila týmu radost z jinak výborného výkonu.

Po několikahodinové pauze a s dvou měsíčním zpožděním dorazil odpoledne do Hrdějovic také Vimperk a hned z první nás konfrontoval překvapivou otázkou: „Půjčíte nám gólmana?“ Zpočátku jsme chtěli opáčit, že v ligových utkáních to úplně nebývá zvykem, ale po krátké úvaze a domluvě s rozhodčími, jsme si řekli, že hlavní je, aby si kluci dobře zahráli, což bez gólmana úplně nejde.
A tak si do branky Vimperka proti Zeleným klekl Luky Pfützner, kterého v polovině vystřídal Martin Eliášek. Oba měli spoustu práce. Protože ani kluci a ani my neprahneme po střeleckých rekordech na úkor přínosu utkání pro rozvoj týmu, rozhodli jsme se experimentovat. Do druhé třetiny jsme kompletně přeházeli útočníky s obránci (… někteří ale brzy škemrali, že chtějí zpátky na svůj post). Do třetí jsme nechali hochy samotné rozhodnout, kde chtějí hrát, ale zakázali jsme pohyb s míčkem a povolili maximálně dva doteky. To jsme doposud dělali pouze na tréninku. Opět se našli tací, kteří smlouvali o dotek navíc, ale nakonec to vůbec nebylo potřeba a každá lajna se s tímto stylem hry srovnala hned po prvním střídání. To, co tým poté předváděl, jsme s trenéry na úrovni mladších žáků doposud neviděli a myslím, že i samotní kluci byli překvapení, co dovedou. Hra je neskutečně bavila, hýřili pohybem bez míčku a diagramy některých gólových akcí by se daly tisknout na trička. Něco na tom „Fast track to glory“ asi je a my budeme přemýšlet, jestli takhle nehrát častěji.

Většina hráčů modrého týmu strávila porážku od Strakonic spolu s obědem doma a potvrdila se nám předtucha, že nebude lehké tým znovu rozhýbat do zápasového tempa. Branku Šumavanu obsadil Zdenda Bjaček a nic zadarmo svým štírům nedaroval. Po dvou třetinách se Modří báli o hubené vedení 2:1 a pro střídačku bylo alarmující, jak ležérně a nekoncentrovaně k zápasu někteří kluci přistupují. Nekonečná smyčka probíhala ve stylu minuta obléhání, střely mimo, střely do brankáře, minimálně 3 jasné spálené gólovky a pak jedna šance soupeře. Zdenda, využívajíc naši taktiku, posílal vimperské dlouhými výhozy do brejků a naši obránci, odmítaje se poučit, vytrvale propadávali. Nebýt zásahů Lukyho a Elišky v brance, tak jsme klidně mohli i prohrávat. Až ve třetí třetině jsme konečně nalezli alespoň částečnou efektivitu v útoku a utkání definitivně rozhodli ve svůj prospěch.

Cenu pro nejužitečnějšího hráče si tentokrát odnesl debutující, zelený Adam Maštera (…slovy klasika „první kolo a hned premiér“) a modrý kapitán Páťa Schack. Velké poděkování patří také pořadatelům a rozhodčím za sobotní „přesčas“ a trenérská poklona jde k našim brankářům, kteří ochotně pomohli Vimperku. Ač svými skvělými výkony potrápili své spoluhráče, tak k „hostování“ přistoupili sportovně a profesionálně. Jak řekl trenér Šumavanu při závěrečném podání rukou: „vychytali nám to Vaši brankáři.

Nejen těm, kteří se čtením prokousali až sem, přejeme klidné a veselé vánoce, mnoho štěstí, zdraví a radosti v roce 2019 … a hlavně, aby nás všechny florbal pořád bavil.

FBC Štíři ČB modří–FBC Rytíři Č.Krumlov 2:3 (1:1, 1:1, 0:1)
FBC Štíři ČB modří–FBC Strakonice 3:9 (1:5, 1:3, 1:1)
FBC Štíři ČB modří–TJ Šumavan Vimperk 5:2 (1:0, 1:1, 3:1)
FBC Štíři ČB zelení–FBC Spartak Kaplice 5:2 (0:1, 2:1, 3:0)
FBC Štíři ČB zelení–FBC Rytíři Č.Krumlov 7:1 (3:0, 0:0, 4:1)
FBC Štíři ČB zelení–TJ Šumavan Vimperk 12:0 (5:0, 2:0, 5:0)

Modří: Pfützner, Eliášek – Zub, Tejko, Sviták, Schack, Vašíček – Smola J., Nosek, Dědič, Mešejda, Zítko – Fáber, Nedvěd, Arnošt, Kubeš, Řepa
Zelení: Čermák, Bjaček– Hajný, Schořovský, Maštera, Cuřín, Kutheil J. – Oulehla, Pávek, Dudáček, Kutheil V., Slepička – Kouba J., Kouba Jk., Hejda, Buzek, Šenkýř

Jiří Dědič
hlavní trenér mladších žáků

2018-12-15 FBC Štíři Mladší žáci MODŘÍ /JLMŽ 13K Hrdějovice