Blízké setkání mlžů s plži

Navzdory mysterióznímu titulku je tento článek věnován již tradiční posezónní akci mladších žáků, které, rovněž již tradičně, nepřálo počasí. V sobotu 6.6. osedlalo 39 kluků a 4 trenéři pantera Českých drah a vyrazilo do Borovan, startu naší výpravy.
Po sesednutí a překonání pešuňku vydává náčelník výpravy povel „směr Trocnov hajdy vpřed“ a za necelou hodinku pochodu už v památníku Jana Žižky přemýšlíme, jestli by se dala florbalka použít ve středověku jako zbraň. Pokračujeme dále a nedaleko trocnovského nádraží se k nám, nedbaje volání zoufalé paničky, přidává pejsek, jenž neodolal vábení svačiny Filipa Kaliny. Inu Fildovi nezbývá než udělat čelem vzad a držíce rohlík před čumákem čtyřnožce mašírovat 100 metrů zpět. Pokud pominu bahenní epizodu nejmenovaného člena výpravy, tak bez větších úskalí překonáváme nástrahy strážkovického hvozdu, v bitvě s únavou vítězíme i u Zborova a po 14 kilometrech konečně užíváme hodokvasu v novoveské hospodě. Přidává se Martin Vašíček, který mezitím připravil místní kuželnu na mlží invazi. Turnaj má velký úspěch stejně jako loni. Co na tom, že ve žlabech drah nepřežil jediný pavouk, oceněna je každá padlá kuželka a občas se ozve i zvonec ohlašující strike. Do tábořiště u Nedabyle nám zbývají tři kilometry a po povelu Dana Drobiše „pláštěnky nasadit“ tři sekundy do krupobití. V sevřené formaci nabíráme vodu a do kempu dorážíme ve formě, za kterou by se nemusel stydět žádný průměrný vodník. Pohled na oblohu a meteoradar dává tušit, že matka příroda naše rouhání typu „horší než loni to být nemůže“ po zásluze odmění. Využíváme klidu před bouří ke zbudování přístřešků. Nálada je pořád super, nikdo nefňuká a každý přikládá ruku k dílu, takže nakonec zbývá i čas na fotbálek. Kluci už jsou prostě chlapi. Špekouny již opékáme za trvalého deště. Noční hra na téma pevnosti Boyard proběhne v omezené formě, ale i tak bystré hlavy uhádnou všechny hádanky otce Fury a provázeni Paklíčem oloupí strážce majáku o část jeho pokladu. Navlékáme suché prádlo a po revizi našich rezidencí se zhruba polovina kluků odebírá spát do zázemí myslivecké chaty. V půl druhé ustává déšť i žvatlání.
Okolo šesté ranní vytahuje slunce z kokonů první z našich housenek a brzy se také ozývá z terénu reakce těch, které vytahuje nečekaná návštěva a těch, kteří se jim smějí. Mlže navštívili plži. Eliška vytahuje slimáka z vlasů, jiní z bot nebo ze spacáku a někteří si ho berou, jak posléze zjistí, i na návštěvu domů.
Pro trenéry přichází před souskem ladění mazací formy. Posnídají se čtyři bochníky, poklidíme a vyrážíme na posledních šest kiláčků. Borci ještě poladí bicáky a tricáky na outdoorovém hřišti v Roudném a okolo jedenácté již mohou vyprávět svým rodičům u Maláku, jak parádně se s nepříznivými podmínkami vypořádali a dokázali si výlet navzdory počasí užít. Zkrátka je radost být trenérem, tak skvělé party.

Děkuji celému trenérskému týmu za přípravu akce a také všem rodičům, kteří nabídli pomoc, ať už se jednalo o odvoz věcí nebo napečení dobrot.