Malmö Open, 1. den: 18 hodin na cestě

Naprosto přesně o středeční půlnoci (plus minus pět minut) vyrazila výprava štírských vozíčkářů na Malmö Open. Zasněžené silnice komplikovaly cestu dvou plně naložených aut naštěstí jen v jižních Čechách, zbylých sedm stovek kilometrů už bylo po suchu. Za volanty se prostřídali čtyři řidiči a vedoucí dvanáctičlenné ekipy Zbyněk Sýkora mohl hrdě oznamovat, že jedeme přesně podle plánu, když jsme v 8:29 ráno vjížděli do přístavu v Rostocku. Chtěl tam být totiž v 8:30.

Bohužel, trajekt do švédského Trelleborgu nevyjel podle harmonogramu v 9:30 a ještě po 11. hodině jsme trčeli v autech na parkovišti a sledovali desítky kamionů, jak z našeho trajektu teprve vyjíždějí ven. Po téměř třech hodinách čekání jsme se sice konečně mohli nalodit, ale v tu chvíli jsme museli hledat pro jednoho člena posádky WC … Naštěstí jsme trajekt stihli.

Po selfíčku na palubě se někteří dočkali po probdělé noci alespoň pár hodin spánku. Pak jsme chtěli vyrazit do restaurace, ale byla k naší smůle zavřená. Další čtyři místnosti měly sice v názvu slovíčko bar, ale ani tam nebylo možné se občerstvit. Zavděk jsme tak museli vzít jediným automatem na kávu. Cesta se nekonečně vlekla, než jsme v 17:30 konečně dorazili ke švédským břehům. Následoval přesun do aut a poledních 40 kilometrů do Malmö.

V Comfort Hotelu Malmö spí Štíři už potřetí, takže ne byl problém ho najít, rozdělit se na pokoje a v 19:30 se sejít ke společné večeři na jednom z pokojů. Za Muže dne můžeme prohlásit Tomáše Davida, který několik hodin řídil, v minus 10 stupních poblíž Berlína zápasil s „poškozenou“ bundou a (asi) ztratil čepici. Nezlomil ho ani jeden ze tří spolujezdců a u večeře dal k dobru několik historek z Aktivity Kempu v Třeboni.