Ondřej Hájek: Pokrok? Rozhodně obrovský

Další ze série posezónních rozhovorů bude o starších žácích. Začneme jejich žlutým týmem a ten nám zhodnotí trenér Ondřej Hájek.

Jak jsi spokojen s uplynulou sezonou? Přinesl jsi nějaké nové metody?
Sezóna byla hodně nahoru a dolu, měli jsme chvíle, kdy jsem si říkal že všechno co děláme, tak zapomeneme během cesty na turnaj, a pak zase na opak byly chvíle, kdy bylo vše skoro perfektní a já stál na střídačce s otevřenou pusou. Celou sezónu také hodně ovlivňovala mentální příprava hráčů na trénink a na zápas. Byly chvíle, kdy jsme si museli těsně před zápasem sednout do šatny a minutu jen sedět se zavřenýma očima a jen dýchat a uklidňovat tělo. Nikdy jsem nebyl zastánce meditovaní nebo rituálu před zápasem, ale byl velký rozdíl když před zápasem tento rituál byl, anebo nebyl. Hráči často naskočili s čistou hlavou a bylo to úžasné sledovat, jak každý pohyb byl perfektní a ani inkasovaný gól nás nerozházel. Naopak bez rituálu se často stávalo mnoho chyb a nedokázali jsme dát dvě přihrávky nebo dobrou střelu.

Vypíchl bys nějaké kladné chvíle?
Co se týká kladných chvílí, tak rozhodně jsou to naše oslabení a přístup hráčů k zápasům, kde jsme na začátku tekli třeba 0:3 a dokázali hru dovést do vítězného stavu 5:3. Dále to jsou individuální schopnosti hráčů, které šly strašně dopředu a spojení takových schopností v jeden tým je fantazie na hřišti. 

Bylo naopak něco, co tě zklamalo, nebo naštvalo?
Velké zklamání bylo pro mne spíše v tréninkovém čase, kdy někteří hráči neplnili co měli a věnovali se blbnutí nebo se vůbec nesoustředili. Ale abych končil pozitivně, tak ke konci sezóny se nám povedlo tohle takzvané “blbnutí” úplně omezit.

Zaznamenal jsi u hráčů za celý rok v něčem pokrok?
Pokrok? Rozhodně obrovský. Začínal jsem s některými ještě jako asistent, když jsem byl v juniorce a když to vezmu obecně, tak jsem viděl každého který přišel z mladších žáků a nějaká taktika a rozestavení hráčů je moc nezajímalo. Střela byla pro ně jen plácnutí do míčku a nahrávky byly jak když házíš míček psovi. Teď? Ty kluky nepoznávám, máme skvělé střelce, výborné obránce i útočníky a herní taktika je pro ně učebnice kterou znají zpaměti. Střelba je pro ně možnost z které si mohou vybrat několik typů. Nahrávky občas sice váznou, ale když se plně soustředí, tak dokážeme i kvalitně nahrát na kvalitní únik nebo střelu z první.

Co plánuješ na příští rok?
Příští sezónu bych chtěl rozhodně ustálit tréninky v tom, abychom se věnovali v každém tréninku vice nějaké dovednosti a více ty tréninky obměňovat tak, aby hráči získali ještě více zkušeností než jen střelbu, nahrávku a poziční a taktickou hru. Chtěl bych zapracovat na mentální přípravě hráčů a individuálním požadavkům každého hráče. Rozhodně s mojí asistentkou připravíme lepší plán na další sezónu a jelikož přišlo mnoho nových hráčů, tak víme na co se více zaměřit a zároveň u těch, co ještě zůstávají máme jistotu, že nováčkům také vzájemně pomohou. Rozhodně bych chtěl na konci poděkovat všem hráčům a rodičům. Rodičům hlavně za ochotu a podporu, jak na tréninku, tak na turnajích a také jejich pevné nervy a pochopení.