Neděle mladších žáků s bilancí 2-2-2

Letošní sezóna se svým novým systémem stala mnohem zajímavější, takže jsme všichni natěšeně vyhlíželi další ligové kolo, které 13.října vyslalo tým Zelených do Strakonic, zatímco Modří vyrazili na taneční parket do J.Hradce. Překvapivě více adrenalinu nabídlo představení ve městě dudáků. Naštěstí jsme tam prozřetelně vyslali osvědčené trenérské duo, kterému z toho již žádné vlasy vypadat nemohly. Ač byly naše party vzdáleny 100 km, tak týmová chemie nám zafungovala i na dálku. Oba celky totiž předvedly tři ospalé poločasy, táhly je první lajny a zvítězily až v posledním zápase. Každopádně víkendová mise se zdařila a oba týmy udržely svou příslušnost v 1.resp. 2.výkonnostním koši.

Modré, kteří do dvojky poskočili vítězstvím na minulém turnaji, čekal na úvod domácí Slovan. Utkání, které jsme gólově otevřeli, se odehrálo za mírné převahy soupeře, kterou jsme mu svými chybami umožnili zužitkovat. A protože nám chyběl pohyb a kreativita, tak jsme se na více než jeden gól nezmohli a odešli poraženi 1:4. V podobném duchu probíhala i první polovina zápasu s výborně se pohybujícím a kombinujícím Pískem. Opět střílíme první gól, pak ovšem přichází pět minut hrůzy, kdy ze šesti střel pětkrát inkasujeme a o zápase je rozhodnuto. Postupně se ale začínáme na tempo soupeře adaptovat, lépe bráníme, začínáme více tvořit, brankáři čarují a před posledním matchem proti Táboru si můžeme říct „ono to půjde“. Kluci jsou sice mírně znejistěni vyrovnaným duelem táborských s Hradcem, který Slovan urval až v závěru, ale my, trenéři, víme, že pokud předvedeme stejný výkon jako v druhé půli proti Písku, tak poraženi neodejdeme. A vskutku. Každý na hřišti jde oproti rannímu zápasu o 100% nahoru. Předvádíme kombinační, pohyblivý, sebevědomý florbal a soupeře prakticky nepouštíme do zakončení. Střelecky z perfektní hry svých spoluhráčů profitují zejména Peťa Mešejda, Sochy a Honza Erhart a utkání končíme jednoznačným výsledkem 8:0.

V týmu Zelených dostalo příležitost celkem pět hráčů z většiny mladšího ročníku, kteří minulé kolo buď nehráli anebo válčili za Modré. Křest ohněm v podobě milevského Došwichu byl hned prvním chodem nedělního menu. Výkon a psychická odolnost zkušených hráčů poskytly novicům dostatek času na adaptaci, byť jsme byli nuceni dotahovat. Finální dotažení v podobě vyrovnání na 3:3 přišlo z hole Adama Buzka (…konečně Áďo) a ještě k tomu backhandem (…to by se mělo počítat za dva). Proti Meťáku se již obrysy obrazu hry začaly vyplňovat barvami a Štíři měli lehce navrch. Bohužel každý vedoucí gól jsme oslavili fatální minelou a za stavu 3:2 dokonce dvěma. To už bylo moc i na kliďase Hajňáka. Jako správný kapitán si zavelel, vzal to na sebe a rozhodl o konečné plichtě 4:4. Závěrečný zápas proti Strakonicím nabídl náš nejlepší výkon na turnaji, ozdobenými vybranými lahůdkami z kuchyně obou gólmanů Martina Eliáška a Honzy Bouchala, a po dvou remízách přinesl také radost z výhry.

V závěrečné anketě o nejužitečnějšího hráče ocenili Modří Tomáše Sochackého a Zelení poděkovali oběma gólmanům, Martinu Eliáškovi a Honzovi Bouchalovi.

FBC Štíři ČB Modří – FK Slovan J.Hradec 1:4
FBC Štíři ČB Modří – FbC Písek 3:9
FBC Štíři ČB Modří – 1.FbK Tábor 8:0
FBC Štíři ČB Zelení – FBC Došwich Milevsko Panteři 3:3
FBC Štíři ČB Zelení – SK Meťák Black 4:4
FBC Štíři ČB Zelení – FbC Strakonice 4:3

Sestava Modrých
Krajánek, Bican – Sochacký, Nosek, Dědič, Mešejda, Lefan – Tinavský, Jinda, Vacek, Kopecký, Erhart – Němec, Metelka, Smola J., Kalina, Jokl M.

Sestava Zelených
Eliášek, Bouchal – Hajný, Buzek, Kouba J., Myšák, Kouba Jk. – Vašíček, Tomáš, Slepička, Švéda, Zítko – Hejda, Šenkýř, Arnošt, Kubeš, Vaněk